|
|
Optimalizace složení fosfátových pojiv pro žáruvzdorné materiály
Kalousová, Hana ; Ptáček, Petr (oponent) ; Opravil, Tomáš (vedoucí práce)
Práce se zabývá optimalizací složení fosfátových pojiv, která jsou používána při výrobě žárovzdorných materiálů. Jako kamenivo je pro tyto materiály často používán bauxit, ve kterém jsou obsaženy drobné částice otěrového železa pocházející z procesu mletí. Tyto částice po smíchání s fosfátovým pojivem reagují za vzniku vodíku, což je způsobeno reakcí kyseliny fosforečné se železem. Vznikající plyn způsobuje tvorbu bublin a celkovou deformaci žárovzdorného výrobku. Cílem této práce je nalézt vhodná aditiva, která by omezila anebo zamezila tvorbu vodíku. Pro zjednodušení systému a lepší pochopení mechanizmu byla běžně používaná pojiva nahrazena modelovým pojivem připraveným v laboratoři rozpuštěním hydroxidu hlinitého v kyselině fosforečné. Místo otěrového železa bylo použito čisté práškové pentakarbonylové železo. Modelové pojivo bylo modifikováno několika inhibitory a na vápnoměru byl sledován jejich vliv na množství vývinu vodíku. U vybraných inhibitorů byly proměřeny také koncentrační řady nezbytné pro optimalizaci množství přídavku inhibitoru do pojiva.
|
|
|
Studium pojivového systému pro žárobetony na bázi kyseliny fosforečné a hlinitanového cementu
Pavlík, Tomáš ; Švec, Jiří (oponent) ; Šiler, Pavel (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá žárobetony s pojivovým systémem založeným na hlinitanovém cementu a kyselině fosforečné. Připravené žárobetony byly vypáleny při teplotě 1 000 °C. U žárobetonů byly studovány různé vlivy na pevnost v tlaku. Byl sledován vliv množství hlinitanového cementu a kyseliny fosforečné, vliv různých příměsí, vliv plastifikátorů a vliv doby a způsobu uložení vzorků. U základního nevypáleného vzorku byla provedena simultánní termogravimetrická a diferenční termická analýza. Nakonec byly vybrané žárobetony vypáleny při teplotách 110, 200, 400, 600, 800, 900, 1 000 a 1 100°C. U těchto vzorků byla změřena pevnost v tlaku a provedena prášková rentgenová difrakční analýza. Pevnost v tlaku žárobetonů ve střední oblasti teplot (800–1 100 °C) byla nejvíce zvýšena u vzorků s metakaolinem a šedou mikrosilikou.
|
|
|
Vliv změny vstupních parametrů na výrobu nanoporézní keramiky
Hriczo, Filip ; Macháčková, Marina (oponent) ; Hrdý, Radim (vedoucí práce)
Předkládaná práce se zabývá zkoumáním a testováním kyselin a podmínek ve kterých je výrobu nanoporézní keramiky na tenké hliníkové vrstvě nejefektivnější a nejkvalitnější. V této práci je popsán postup výroby nanoporézních struktur s póry o rozměrech 15–400 nm v závislosti na použitém elektrolytu. Vytvoření pravidelné hexagonální struktury pomocí elektrochemické oxidace je závislé na mnoha parametrech, které ovlivňují pravidelnost uspořádání a parametry vytvořené keramiky. Byly zkoumány především změny teploty a vstupního napětí. Všechny výsledky byly zkoumány pomocí SEM analýzy.
|
|
|
Studium pojivového systému pro žárobetony na bázi kyseliny fosforečné a hlinitanového cementu
Pavlík, Tomáš ; Švec, Jiří (oponent) ; Šiler, Pavel (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá žárobetony s pojivovým systémem založeným na hlinitanovém cementu a kyselině fosforečné. Připravené žárobetony byly vypáleny při teplotě 1 000 °C. U žárobetonů byly studovány různé vlivy na pevnost v tlaku. Byl sledován vliv množství hlinitanového cementu a kyseliny fosforečné, vliv různých příměsí, vliv plastifikátorů a vliv doby a způsobu uložení vzorků. U základního nevypáleného vzorku byla provedena simultánní termogravimetrická a diferenční termická analýza. Nakonec byly vybrané žárobetony vypáleny při teplotách 110, 200, 400, 600, 800, 900, 1 000 a 1 100°C. U těchto vzorků byla změřena pevnost v tlaku a provedena prášková rentgenová difrakční analýza. Pevnost v tlaku žárobetonů ve střední oblasti teplot (800–1 100 °C) byla nejvíce zvýšena u vzorků s metakaolinem a šedou mikrosilikou.
|
|
|
Vliv změny vstupních parametrů na výrobu nanoporézní keramiky
Hriczo, Filip ; Macháčková, Marina (oponent) ; Hrdý, Radim (vedoucí práce)
Předkládaná práce se zabývá zkoumáním a testováním kyselin a podmínek ve kterých je výrobu nanoporézní keramiky na tenké hliníkové vrstvě nejefektivnější a nejkvalitnější. V této práci je popsán postup výroby nanoporézních struktur s póry o rozměrech 15–400 nm v závislosti na použitém elektrolytu. Vytvoření pravidelné hexagonální struktury pomocí elektrochemické oxidace je závislé na mnoha parametrech, které ovlivňují pravidelnost uspořádání a parametry vytvořené keramiky. Byly zkoumány především změny teploty a vstupního napětí. Všechny výsledky byly zkoumány pomocí SEM analýzy.
|
|
|
Optimalizace složení fosfátových pojiv pro žáruvzdorné materiály
Kalousová, Hana ; Ptáček, Petr (oponent) ; Opravil, Tomáš (vedoucí práce)
Práce se zabývá optimalizací složení fosfátových pojiv, která jsou používána při výrobě žárovzdorných materiálů. Jako kamenivo je pro tyto materiály často používán bauxit, ve kterém jsou obsaženy drobné částice otěrového železa pocházející z procesu mletí. Tyto částice po smíchání s fosfátovým pojivem reagují za vzniku vodíku, což je způsobeno reakcí kyseliny fosforečné se železem. Vznikající plyn způsobuje tvorbu bublin a celkovou deformaci žárovzdorného výrobku. Cílem této práce je nalézt vhodná aditiva, která by omezila anebo zamezila tvorbu vodíku. Pro zjednodušení systému a lepší pochopení mechanizmu byla běžně používaná pojiva nahrazena modelovým pojivem připraveným v laboratoři rozpuštěním hydroxidu hlinitého v kyselině fosforečné. Místo otěrového železa bylo použito čisté práškové pentakarbonylové železo. Modelové pojivo bylo modifikováno několika inhibitory a na vápnoměru byl sledován jejich vliv na množství vývinu vodíku. U vybraných inhibitorů byly proměřeny také koncentrační řady nezbytné pro optimalizaci množství přídavku inhibitoru do pojiva.
|
host ::
RSS.